Mé zážitky z MHD

10. srpna 2013 v 7:35 | Veronika |  Články na téma: ...
Další skvělé téma, o kterém se můžu dělat s vlastními zkušenostmi.

Čichač toluenu
Jela jsem do školy a cítila jsem neskutečný smrad. Podívám se o pár sedadel dopředu a tam zahalený cizinec, celý špinavý, každou ponožku jinou. Vždy dal hlavu mezi dlaně, podíval se napravo nalevo a znovu…

Slizký dotek
V přeplněné šalině po mě pořád pokukoval kluk, který mohl být jen o pár let starší než já. Byla jsem neklidná a těšila jsem se, až budu moci vystoupit. Při výstupu mi dal přednost - radost jsem z toho sice neměla, ale ze slušnosti jsem mu poděkovala. On se na mě culil, zamumlal něco v tom smyslu, že jsem pěkná holka a pohladil mě po ruce. Vzala jsem nohy na ramena a rychle jsem z tašky vydělala antibakteriální mýdlo :D

Opilý farář
Na zastávce nevypadal opile. Nastoupila jsem první, pak moje kamarádka a pak on. Nestihnul si sednou, ani se pořádně chytnout a tak spadnul do klína několika lidem. Postavil se a natáhl se v uličce. Všichni lidé s divili a otáčeli se po něm. Nikdo tomu nemohl uvěřit.

Psi
Nesnáším, když si sednu a zjistím, že cestující za mnou s sebou mají psa!!! Pochopitelně až pod mým sedadlem a nedej bože, když mi ten pes začne čuchat, nebo hůř - olizovat nohu.

Agresivní matka
To si naproti mně sedla matka s dcerou. Dcera - podle chování rozmazlenej fracek. Matka - podle chování agresorka. Chtěla jsem vystoupit a myslela jsem si, že když matka naproti mně posadí svojí dceru a celou dobu na mě blbě čumí, že ji napadne si sednou, když vystupuji. NE! Dál terasila dveře a na mé (možná tiché) "s dovolením" nereagovala… Hold jsem se tedy musela procpat a matka na mě zavolala ,,Alepoň řekni bů ne, ty k*ávo." Prvně jsem se chtěla otočit a vztyčit svůj prostředníček, ale nakonec jsem si to rozmyslela:)

,,Mosaz ale v dnešní době cenu má!"
Jela jsem s nejhoršími představami na druhý a zároveň poslední maturitní den z nejtěžších předmětů. Už když pán nastoupil, neseděl mi. Zanedbaný, špinavý, zapáchající, plnou tašku zbytečností a něco opakoval. Jeho narážky, urážky, přesvědčení a výkřiky do tmy zesílily, když dostal pokutu. Snažila jsem se tomu nevěnovat pozornost a na poslední chvíli se naučit pár řádků, to ovšem nešlo. Vzdala jsem to, když z ničeho nic na celý vagón zařval: ,,Mosaz!! Ty prý dneska nemá žádnou cenu. Mosaz, ta ale v dnešní době cenu má!"

Usměvavý revizor
Vždy když potkám revizora si na tuto příhodu vzpomenu. Když revizorovi ukazuji jízdenku a on kývne, že je v pořádku, vždy se na něj usměju. Tahle jsem jednoho revizora potkala 2x za týden, hned první den se usmál a řekl, že děkuje za úsměv :) To stejné se opakovalo v den, kdy jsme s kamarádkou přejížděly na večerní vyučování. Kamarádka byla překvapená a vyptávala se, jak to jen dělám :D

,,Mami, co to má ta holčička? Já bych to chtěla."
Věčně se mi stává, že když si stoupnu do blízkosti maminky s kočárkem, či dítětem. Dítě (většinou holčičky) se na mě zadívají a zkoumají můj piercing pod dolním rtem. Potom se zvědavě maminky otáží, co to tam mám a že by to chtěli taky. Ve většině případů se maminky začnou smát a holčičkám vysvětlí, že se jedná o náušnici, kterou si možná budou moci pořídit, až budou starší.

Trubky čím dál výš
Takové ty trubky, kterých se má držet - určitě víte. Nastoupila jsem do k prasknutí přeplněné šaliny a stála jsem uprostřed. Když se zavíraly dveře, rozhlédla jsem se kolem sebe - všude jen lidi, lidi, lidi a spolužáci. Podívala jsem se nad sebe, že se chytnu, jenže… Tyč byla asi o metr výš, než já a tak jsem se jen podívala na svou vysokou spolužačku, obě jsme se zasmály a řekly: ,,Hm." :) Peťa, jelikož je vysoká se držela. Chtěla jsem se tedy držet jí, ale někdo se mezi nás nasáčkoval a tak jsem se nedržela vůbec ničeho. Mě - mrňouse malého - jistili lidé okolo. Popravdě řečeno - jak se bojím jízdy bez držení, tenkrát jsem se opravdu ani nepohla!

(Nemám žádnou eMHáDéčkovou fotku. Tak alespoň fotka, hodící se k poslednímu zážitku.)
,,Weřo??"
- ,,Peťo?"
,,Weřó, kde seš, já tě nevidím!"
- ,,Peťóó, tady!! Tady jsem!"
,,Tady někdo mluví?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andie Andie | Web | 10. srpna 2013 v 7:56 | Reagovat

teda, to je zážitků :D
jinak,ta fotka je opravdu vtipná :D kolik měří ta tvá kamarádka? :D

2 Lucka Lucka | Web | 10. srpna 2013 v 8:43 | Reagovat

Zážitků máš opravdu hodně :D A fotka super :)

3 Niki Niki | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 8:47 | Reagovat

Super fotka a dobrý rozhovor pobavil :) a zazitky zajimavy

4 Zzz Zzz | 10. srpna 2013 v 11:28 | Reagovat

Těch zážitků máš opravdu hodně. O_O

5 Veronika Veronika | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 11:32 | Reagovat

[1]: Děkuji :) ..Jinak přesně nevím, kolik měří, ale myslím, že to bude nějakých 170 cm, možná víc :-)

[2]: Děkuji, děkuji! :-)

[3]: Děkujů :-)

[4]: A to bych si možná vzpomněla ještě na nějaké :D

6 Andie Andie | Web | 10. srpna 2013 v 11:35 | Reagovat

zkus, je to zábava :)

7 Wenda Wenda | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 11:46 | Reagovat

Některé pobavili, některé vyděsili, ale baví mě to číst :D Fotka dobrá.

8 Šárík and Lusík Šárík and Lusík | Web | 10. srpna 2013 v 13:05 | Reagovat

Super článek :D :-)

9 Infinity Infinity | Web | 10. srpna 2013 v 14:05 | Reagovat

Tvoje zážitky z MHD mě rozesmály. Také se mi staly různé vtipné situace v MHD, ale nevím jestli byly tak vtipné jako ty tvoje. :D
Ta fotka se povedla. :)

10 Veronika Veronika | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 14:12 | Reagovat

[6]: To věřím :) Budu ještě chvíli pozorovat jak se vlastně věci mají a potom to určitě vyzkouším! :)

[7]: Jsem ráda, že pobavily. A které vyděsily? O_O Někdy je cesta MHD dost děsicá.. A děkuju!

[8]: Děkuji. :-)

[9]: To jsi mě potěšila, děkuju moc :-)

11 Infinity Infinity | Web | 10. srpna 2013 v 14:16 | Reagovat

Nemáš vůbec zač, jsem ráda, že jsem tě potěšila. :-)
Tak vidíš, to je náhoda. :D

12 Iris Iris | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 19:25 | Reagovat

tak jsi mně krásně rozesmála, v některých případech jsem viděla seb :D  :D  :D
kolik měříš? myslím, že stejně jako já :D

13 Veronika Veronika | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 20:02 | Reagovat

[12]: :D ..Měřím 161 cm :-)

14 Iris Iris | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 20:13 | Reagovat

[13]: jj, takže to jsme dvě, jen já jsem ještě trochu menší :-D

15 Veronika Veronika | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 20:15 | Reagovat

[14]:Kolik měříš ty? :)

16 Iris Iris | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 10:18 | Reagovat

[15]: 158, hrůza :-D

17 Anet Anet | Web | 11. srpna 2013 v 10:55 | Reagovat

Tý jo, to je zážitků, já nejčastěji potkávám opilé lidi, je to hrůza, když člověk musí sedět vedle člověka, který je cítit alkoholem a bůh ví ještě čím dalším :-D a také začínám pozorovat, že lidé jsou čím dál tím víc arogantnější, někteří ani nereagují na důrazné ,,zdovolení " :-?

18 Veronika Veronika | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 12:14 | Reagovat

[16]:wow, dobrý! :D

[17]: To máš pravdu, bohužel to tak je :-?

19 Zdebra Zdebra | Web | 14. srpna 2013 v 15:38 | Reagovat

To s těma trubkama mi připomnělo, jak všichni okolo mě vždycky v klidu stojí bez nějaké námahy a já se tam furt kroutím, každou minutu si vyměňuju ruku na držení (a nebo se držím oběma) a cítím se jako bych strávila hodinu v posilovně, jak jsem z té námahy upocená. :-D
Ale když je prostor, tak je zajímavý sledovat lidi v mhd. Ale většinou se stejně dívám ven (o to si pak víc všímám detailů, a pak někdy si třeba všimnu někde chybějící větve nějakého stromu).

20 Veronika Veronika | E-mail | Web | 14. srpna 2013 v 17:55 | Reagovat

[19]: Mám to podobně! ;D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama